Až napíšu báseň

O sobě, o tobě

O Prometheovi na řeťeze,

O zdání, jež je realitou,

O realitě, kterou neznáš,

Nebude se ti líbit a nebudeš ji číst.

Nebudeš mě chtít vidět a budeš si tím jist

Že jsem se zbláznila, že blouzním,

A straší mi ve věži.

Když napíšu báseň,

O sobě, o nás tobě,

Nebudeš ji číst, protože nevidíš.

Nemáš vidění čtvrtého rozměru,

Jaké je potřeba k vidění aury,

Ačkoli něco hledáš a možná to ani nevíš.

Když napíšu báseň,

O tobě,

Ani se na ni nepodíváš.

Nebudeš se bát,

Jen jí neporozumíš.